|
| |
|
| |
|
|
Svátost manželství v současné teologii
HEJDA, Josef
Práce, na pozadí biblických a historických východisek, shromažďuje některé ze současných teologických názorů, formované zejména dokumenty posledních papežů, které se vyjadřují k manželství. Zdůrazňuje podstatné prvky této svátosti, s ohledem na jejich srozumitelnost současným příjemcům. Věnuje se také problematickým situacím, vznikajícím po rozpadu svátostného svazku a zmiňuje možné přístupy k řešení otázky regulace porodnosti. Reflektuje i některé z kritických názorů, a porovnává je s aktuálním učením církve, s cílem naznačit žádoucí pluralitu názorů, obsahující potenciál, k budoucímu řešení dosud existujících rozporů. Specifická pozornost je věnována integraci katolických křesťanů, žijících v nelegitimních svazcích, do plného společenství s církví, a z toho plynoucím úkolům jednotlivých katolických komunit.
|
|
| |
|
| |
|
|
Filosofie pro děti jako koncepce výuky náboženství a katecheze.
ODEHNALOVÁ, Barbora
Diplomová práce si pokládá dvě otázky, Jak promýšlejí děti ve věku 12 15 let biblické texty? A Jak lze pomocí Filosofie pro děti podněcovat promýšlení víry u dětí ve věku 12 15 let? Pro zodpovězení těchto otázek jsem zvolila postup kvalitativního výzkumu, který spočíval v jednotlivých diskuzích ve vybraných ohniskových skupinách. Tento dialog byl veden pomocí zásad Filosofie pro děti. Teoretická část práce se zabývá vymezením důležitých pojmů, jakými jsou výuka náboženství, katecheze z pohledu různých dokumentů církve a dalších vzdělávacích programů, a upřesněním zásadních rozdílů mezi těmito dvěma pojmy. Dále vymezení struktury a zásad Filosofie pro děti, ale také historicky vývoj tohoto programu. Praktická část se zabývá kvalitativním výzkumem v ohniskových skupinách. Tento výzkum obsahuje diskuze vybraných ohniskových skupin, kde jednotlivé výpovědi jsou zakódovány a následně v tabulce četností výpovědí zařazeny. Podle těchto tabulek je výhodnocována diskuze z hlediska četnosti výpovědí. Následně je vyhodnocován i obsah diskuzí. Dále jsou kódy rozděleny do kategorií ze kterých jsou diskuze vyhodnoceny do závěrečného shrnutí a zodpovězeny položené otázky.
|
|
|
Konfesní výuka náboženství pro žáky přicházející ze sekulárního prostředí?
SMÍTKOVÁ, Alena
Hlavním tématem práce je snaha o zodpovězení otázky, zda je konfesní výuka náboženství vhodným způsobem, jak přistupovat k žákům přicházejícím ze sekulárního prostředí. V první části práce se zabýváme vymezením pojmu katecheze a jejím dějinám. Dále porovnáváme konfesní a nekonfesní způsob výuky, přičemž jako alternativu shledáváme výuku náboženství zaměřenou na kulturní kontext. Pozornost věnujeme pojmu sekulární společnost a z toho plynoucím důsledkům ohledně výuky náboženství. Hledáme cíle a obsahy výuky náboženství v jednotlivých církevních dokumentech s přihlédnutím na nevěřící žáky. V poslední části práce se věnujeme vývojové psychologii, vývoji náboženského úsudku dětí a osobnosti pedagoga. Samotný závěr pak hledá východiska k výuce zaměřené na kulturní kontext.
|
|
|
Právo na náboženskou svobodu od církevních dokumentů k dokumentům Charty77
FRIŠOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce pojednává o vývoji lidských práv se zaměřením na právo na náboženskou svobodu. Především ji zajímá vývoj církevního postoje k lidským právům v náboženských dokumentech, a posléze v dokumentech Charty 77. Práce začíná obecným uvedením do problematiky, popisuje, jak se lidská práva vyvíjela, a zmiňuje dokumenty, které tento vývoj provázely a ustanovovaly lidská práva oficiálně. Z náboženských dokumentů jsou použity především encykliky, počínaje encyklikou Mirari vos arbitramur papeže Řehoře XVI. a konče encyklikou Centesimus annus Jana Pavla II. Dále jsem použila dokumenty II. vatikánského koncilu Gaudium et spes a Diginitatis humanae, které měly zásadní vliv ohledně pojmenování a uznání lidských práv v církvi.
|
|
|
Užití moderní duchovní hudby v liturgii katolické církve v českých zemích
POLÍVKOVÁ, Milada
Práce se zabývá použitím moderní hudby při liturgickém slavení. První kapitola se zabývá biblickými zmínkami o hudbě, druhá a třetí se zabývá církevními dokumenty o hudbě v liturgii. Čtvrtá kapitola popisuje hudební nástroje a jejich využití. Pátá kapitola přibližuje počátky moderní duchovní hudby v českých zemích až do současnosti. Šestá kapitola popisuje jednotlivé žánry moderní duchovní hudby. Výčet žánrů začíná od počátečních spirituálů a gospel songů. To jsou tradiční duchovní zpěvy, které původem pocházejí z Afriky a Ameriky. Dále pokračuje křesťanským jazzem a rockem. To jsou žánry, které z těchto tradičních zpěvů vycházejí. Pokračuje křesťanským folkem, na něj navazují písně z Taizé. Šestá kapitola končí elektroakustickou duchovní hudbou. Sedmá kapitola popisuje zpěvníky. Zabývá se obdobím od totalitního režimu do současnosti. Práci uzavírá osmá kapitola, která má název Prognózy do budoucna a snaží se nastínit, kudy by se moderní duchovní hudba mohla ubírat.
|
host ::
RSS.